Co se odehrálo ve Věčném městě (Souhrn 1. sezóny)

Starý papež umírá a nový přichází. A protože papežství bylo, je a bude velikou politikou, uspívá ten vůbec nejzkorumpovanější – Rodrigo Borgia (alias Alexander VI., Alexander Sixtus), mohutně podporován celým klanem Borgiů.

To se pranic nelíbí dalším vysokým hráčům jako kardinál Orsini nebo della Rovere, jejichž lstivý odpor je ovšem zastaven a jeden z nich, Orsini, dokonce utišen na časy věčné. Borgiové získávají cenného zabijáka Micheletta.

Rodrigo Borgia jakožto nový papež činí určité změny, prý ve prospěch církve a lidu, doopravdy však mající posílit postavení své a rodiny. Zejména zásahy do konkláve se setkávají až s posměchem. Cesare Borgia, „syn na špinavou práci“, je učiněn kardinálem, jeho mladší bratr Juan velitelem římských vojsk.

Při zvedající se hrozbě ataku zvenčí není s podivem, že ruka papežské dcery Lukrécie putuje do Neapole vcelku vlivnému (a později vcelku zradivšímu) Giovannu Sforzovi. Silně znechucená svým manželem Sforzovi brzy zahýbá.

Šťastně přeživší della Rovere nakonec přeci jen zařizuje obávaný francouzský marš pod vedením svérázného krále Karla vstříc dobývání starých území, zejména Říma a Neapole. Itálií se nesou hnusné zprávy o dílčím postupu francouzů a jejich revoluční artilerii. Pospolu s Borgii panikaří celý Řím.

Kde nepomůže hrubá síla, pomůže štěstí, náhoda a Lukréciiny ženské vnady. Ta na útěku před dobytkem Sforzou – s půvabnou přítelkyní Sancií jakožto papežskou milenkou po boku – potkává francouzské vojsko a k della Rovereho nevoli získává značný vliv nad králem Karlem. Z tažení na Řím je tak pokorná, nábožensko-filozofická  návštěva Říma, ze slibovaných potoků krve sotva pár mrtvých.

Karel získává pouze Neapol, rezignovanou a zamořenou. Lukrécii se rodí syn, „díky bohu ne manželský“, dny della Rovereho jsou se vší pravděpodobností podtrženy a sečteny.