Lucrezia Borgia – Svedla i vlastního otce?

Autor v 17.8.2010 , Historie | Žádné komentáře

Lucrezia Borgia – Svedla i vlastního otce?

Ani o Lucreziině dětství toho příliš nevíme. Do osmi let žije s bratry v matčině domě na Piazza Pizzo di Merlo nedaleko Vatikánu, aby to k nim neměl otec daleko.

Pak ji Rodrigo dává do opatrování neteři Adrianě de Milla a zajišťuje Lucrezii vzdělání zejména v jazycích, literatuře a dějinách. Jako dcera pro něj představuje eso v rukávu – může ji výhodně provdat.

Lucrezia Borgia – Ďábel, nebo světice?

Kdy žila: 1480–1519
Postavení: dcera papeže, od roku 1501 vévodkyně z Ferrary
Zvláštnost: všechny hříchy jsou Lucrezii připisovány z doby před otcovou smrtí, pak se obrací na duchovní život

Obvinění uraženého manžela

Lucrezia je tak už v pouhých 11 letech zasnoubená hned dvakrát. Jedno zasnoubení se však ruší za druhým zrovna podle toho, jak politická situace hraje Rodrigovi do karet. Jakmile usedá na papežský stolec jako Alexandr VI., Lucrezii čeká první svatba. Je 2. února 1493 a dívenka si bere Giovanni Sforzu, hraběte z Pesara. O čtyři roky později prohlásí papež sňatek za neplatný. Důvod? Údajná impotence manžela. Pravda? Papež už Sforzu k ničemu nepotřebuje. Takovou pohanu si ale zhrzený muž nechce nechat líbit a hlasitě vytrubuje do světa, že přišel o manželku proto, aby si s ní mohli krvesmilně užívat sám papež a jeho syn Cesare. Že by na tomto šprochu bylo pravdy trochu? Nakonec Sforza podlehne tlaku Borgiů a musí podepsat dokumenty, které potvrzují, že manželství skutečně nedošlo naplnění.

Pomsta žárlivého bratra

Krásná a svůdná Lucrezia je královnou římské společnosti. Užívá si oslav a poct, které jí dvůr prokazuje. Dokonce se ujímá vládních záležitostí církevního státu v Alexandrově nepřítomnosti nebo jako papežova guvernérka vládne ve městě Spoleto (asi 120 km od Říma, v historii se nacházelo v držení nejvyšších církevních představitelů). To už má za sebou vášnivý románek s mladíkem Pedrem Caldésem, s nímž údajně i otěhotněla. Tato skutečnost rozzuří žárlícího Cesara natolik, že Pedra za sestřinu poskvrnu pořeže kordem, dá ho vsadit za mříže a nakonec utopit v Tibeře. Možná další důkaz o incestním vztahu mezi sourozenci.

Smrt na příkaz papeže

A další nápadník je na scéně. Lucreziin nový sňatek s Alfonsem Aragonským, synovcem neapolského krále Fridricha I., pro Borgie představuje napojení na Neapol a Španělsko. Lucrezia je tentokrát podle všeho opravdu zamilovaná a v roce 1499 přivádí na svět syna Rodriga. Mezitím se ale papež a Cesare spojí s Francouzi proti Španělsku a Neapoli. Jejich střet s novým zetěm a švagrem je nasnadě. Není nic jednoduššího než zosnovat jeden atentát. „Konal jsem na příkaz samotného papeže,“ vypoví proto po svém zadržení Alfonsův vrah Michelotto. Nikdo se neohlíží na Lucreziiny city.

Rej děvek ve Vatikánu

Protipapežská klika v římských kruzích, která usiluje o Alexandrovo sesazení, vítá borgiovské legendy. Také jí nahrávají do karet zápisky dobového kronikáře Johanna Burcharda, který zaznamenává nemorální poměry na vatikánském dvoře. Líčí patřičně pikantně „rejdění děvek“. V roce 1501 v předvečer svátku Všech svatých si měl papež pozvat do svého paláce 50 římských prostitutek, které tančily nahé a obcovaly s hosty. Také prý „jako prasata“ musely ústy sbírat ze země rozházené kaštany. Orgií se zúčastnil papež, tehdy 21letá Lucrezia i Cesare. Když se o záznamu dozvěděl Alexandr, místo aby autora potrestal, celé věci se jen smál. Klevety ho nezajímaly.

Za vším hledej ženu

Pověsti o rodině Borgiů se tak šíří ještě za Alexandrova života jako lavina a další se na ně v průběhu staletí nabalují. „V každém století vznikaly nové legendy o Borgiích, které si doba zrovna přála,“ připouští současná německá odbornice Marion Hermann Röttgenová. Lucrezia se v nich objevuje jako krvesmilná děvka a travička. Na světě snad neexistuje špatnost, která by jí nebo někomu z její rodiny nebyla dávána za vinu. Florentský teolog Tomaso Tomasi se sice ve své knize z roku 1655 pokusí zprostit hříšného papeže obžaloby, ale všechnu špínu pro změnu hází na Lucrezii a Cesara. Papež byl podle něj pouze jejich obětí. Ďábel nad ním údajně získal svou moc skrze ženu, tedy Lucrezii. (Její vina je přitom plně v souladu s inkviziční spiskem Kladivo na čarodějnice z roku 1498.) „Satanášova moc se přenáší souloží,“ hřímá teolog, a tudíž se Lucrezia musela dopustit krvesmilstva s vlastním otcem i bratrem.

Počestná a vážená

Zatím se ale píše rok 1501 a Alexandr chystá pro Lucrezii další výhodný sňatek. Na řadu přichází velkovévoda z Ferrary Alfons d´Este a pro novomanželku začíná nový život. Rodí jedno dítě za druhým (celkem v tomto svazku absolvuje osm těhotenství) a zároveň se stává duší ferrarského společenského i kulturního života. Zve ke dvoru umělce, spisovatele, básníky a renesanční učence, např. Pietra Bemba, Ludvika Ariosta, Maria Equicolu nebo Filippa Strozziho. Nepřátelé ji pak s řadou z nich spojí a vylíčí vášnivé aférky. Jenže po nějaké neřesti tu není ani památky. Po smrti otce se i Lucrezie, podobně jako bratr Cesare, stáhne do ústraní. Dokonce založí klášter. Umírá ve 39 letech po porodu na horečku omladnic.

Autorka článku: Jarmila Mevald Vodičková
Zdroj: HISTORY REVUE 3/2009, rf-hobby.cz

Tento článek byl publikován v časopise HISTORY REVUE 3/2009 pod názvem „3 Borgiové: Svedla Lucrezia i vlastního otce?„, více informací o tomto časopisu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *